Můj web

Nehodovost na pozemních komunikacích v České republice za rok 2004

Podle údajů počítačového systému evidence nehod v silničním provozu bylo v roce 2004 Policii České republiky nahlášeno 196 484 nehod, při kterých bylo 1 215 osob usmrceno, 4 878 těžce zraněno a 29 543 osob zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 9,687 mld. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů s rokem 2003 je následující:

Nárůst zaznamenáváme v kategorii:

• počet nehod o 633, tj. o 0,3%
• odhad hmotné škody o 353,1 mil. Kč, tj. o 3,8%.

Pokles zaznamenáváme v kategorii:

• počet usmrcených o 104 osob, tj. o 7,9%
• počet těžce zraněných o 375 osob, tj. o 7,1%
• počet lehce zraněných o 769 osob, tj. o 2,5%.

V období posledních 15 let je počet usmrcených v roce 2004 čtvrtý nejnižší, když nejméně usmrcených bylo v roce 1990 (1 173 osob) a méně usmrcených bylo ještě v roce 1991 a 1998 (1 194, resp. 1 204). Nejvíce usmrcených bylo v roce 1994 (1 473 usmrcených osob).

Vývoj základních ukazatelů nehod za posledních 10 let je uveden v následující tabulce.

NEHODY A JEJICH NÁSLEDKY ZA POSLEDNÍCH 10 LET

V průběhu posledních 10 let byl počet usmrcených jen třikrát pod zatím hranicí  1 300 usmrcených osob a v tomto desetiletém období je hodnota  roku 2004 druhá nejnižší (po roce 1998). Počet nehod v tomto období je pátý nejnižší, počet lehce zraněných osob dosáhl páté nejvyšší hodnoty (po roce 1995 až 1997 a 2003), ale počet těžce zraněných je v roce 2004 nejnižší za posledních deset let. Hodnota odhadu hmotných škod se přiblížila hranici 10 miliard Kč.

Stav dopravní nehodovosti v roce 2004 lze charakterizovat také konstatováním, že v průměru každé necelé 3 minuty (přesně 2,7minut) byla Policii ČR nahlášena nehoda, každých 18 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a každých 108 minut došlo ke zranění těžkému. V průměru každou 7,2 hodinu zemřel při nehodě člověk a každou hodinu byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milión Kč (přesně 1 102 845 Kč).

1. Viníci nehod

V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, resp. počtu usmrcených osob, v roce 2004 (Index ROK 2003=100%).

Přehled viníků a zavinění nehod

Celkové zvýšení počtu nehod ovlivnili především řidiči motorových vozidel a z nich zejména řidiči nákladních automobilů – ve srovnání s rokem 2003 došlo ke zvýšení o 2 026 nehod (tj. o 7,6%), řidiči autobusů zavinili o 98 nehod více (tj. o 5,5%), řidiči traktorů o 148 nehod více (tj. o 22,8%). Vyšší je i počet nehod zaviněných lesní zvěří (o 958 nehod, tj. o 12,7%), závadou komunikace (o 116 nehod, tj. o 23,8%) a tzv. jiným zaviněním. Naproti tomu méně nehod zavinili cyklisté – snížení o 207 nehod (tj. o 7,1%), chodci o 26 nehod méně (o 1,3%) a nižší je i počet nehod zaviněných řidiči osobních automobilů (o 1,4%) a jednostopých motorových vozidel (o 4,4%).

Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách zaviněných řidiči osobních automobilů – 839 osob (tj. o 59 osob méně – o 6,6%). Při nehodách zaviněných řidiči jednostopých motorových vozidel bylo usmrceno 61 osob (o 22 osob méně). Poměrně výrazný pokles smrtelných následků registrujeme i u nehod zaviněných chodci – snížení o 11 osob (tj. o 18,3%) a u nehod zaviněných cyklisty - snížení o 22 osob (tj. o 33,8%).

V roce 2004 zaregistrovala policie celkem 17 175 nehod, kdy viník nehody z místa ujel. Bylo při nich usmrceno 23 osob a dalších 1 157 osob bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti stejnému období předchozího roku nižší o 2,6%, počet usmrcených je stejný a počet zraněných je o 34 osob vyšší.

V následující tabulce je uvedeno porovnání počtu nehod a jejich následků podle stáří osobních automobilů. Z tabulky je patrný poměrně nízký podíl nehod zaviněných řidiči vozidel vyrobených před rokem 1985 a tento podíl se v porovnání s rokem 2003 dále snížil. Vozidla vyrobená před rokem 1980 se na počtu nehod podílejí 3,6%, ale na počtu usmrcených 5,4%.

Absolutně nejvíce usmrcených připadá na nehody zaviněné řidiči osobních automobilů vyrobených v letech 1995 až 1999, kdy zahynulo 242 osob. S výjimkou vozidel vyrobených po roce 1995 je u ostatních výrobních ročníků hodnota závažnosti vyšší než průměrná hodnota (tj. 6,5 usmrcených připadajících na 1 000 nehod). Nejnižší hodnota tohoto ukazatele – 4,1 je u vozidel vyrobených po roce 2000 (nepoměr podílu této kategorie vozidel na počtu nehod a smrtelných zranění lze vysvětlit efektivitou bezpečnostních prvků jejich konstrukčního a technického řešení). Ukazatel závažnosti nehod má nejvyšší hodnotu u osobních automobilů vyrobených před rokem 1980, kde na 1000 nehod připadá 9,8 usmrcených osob a dále u vozidel vyrobených v letech 1985 až 1989, kde má hodnotu 9,7 usmrcených. Z těchto údajů však nelze vyvozovat další významnější závěry bez souvislostí s četností výskytu a průjezdností vozidel dané kategorie let výroby.

Bilanci počtu usmrcených osob nepříznivě ovlivnili zejména řidiči nákladních automobilů, nebo při jimi zaviněných nehodách zahynulo 154 osob, tj. ve srovnání s rokem 2003 o 34 osob (28,3%) více.V následující tabulce je uvedeno členění nehod a jejich následků u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů podle hmotnostních kategorií.

Porovnání vývoje v kategorii nákladních automobilů dle jejich celkové hmotnosti.

Nejhorší situace byla u nákladních automobilů kategorie do 3,5t, kde došlo k největšímu nárůstu počtu usmrcených osob (o 30 osob). U všech uvedených hmotnostních kategorií došlo ke zvýšení počtu nehod.

Výrazné zvýšení proti roku 2003 je v kategorii nehod zaviněných řidiči vozidel registrovaných v zahraničí. Počet nehod vzrostl na 6 069, byl vyšší o 558, tj. o 10,1%, počet usmrcených vzrostl na 87, byl vyšší o 37 osob, tj. o 74%, a zraněno bylo 1 126 osob, více o 142 osob, tj. o 14,4%. Nejvíce těchto nehod zavinili řidiči vozidel registrovaných v SRN – 2 019 nehod, přičemž bylo usmrceno 24 osob, následují nehody řidičů vozidel ze Slovenska – 1 472 nehod s 21 úmrtími, řidiči vozidel z Polska zavinili 880 nehod rovněž s 21 usmrcenými osobami, řidiči vozidel registrovaných v Rakousku zavinili 436 nehod, kdy zahynulo 6 osob, a řidiči vozidel z Holandska zavinili 216 nehod s pěti úmrtími.

V porovnání s rokem 2003 zavinili více nehod řidiči vozidel registrovaných v Polsku a v SRN (o 168, resp. o 136 nehod) a nárůst počtu usmrcených osob byl nejvyšší u nehod zaviněných řidiči vozidel registrovaných na Slovensku a v Polsku (o 12, resp. o 11 osob). O sedm usmrcených osob více si vyžádaly nehody vozidel registrovaných ve SRN a o 5 usmrcených osob více nehody řidičů vozidel registrovaných v Litvě.

Z důvodu technické závady vozidla bylo v roce 2004 zaviněno 1 298 nehod (tj. 0,7% z celkového počtu nehod). Při těchto nehodách byla jedna osoba usmrcena a dalších 179 osob bylo zraněno. Nejčastější příčinou bylo nesprávné uložení nákladu - celkem 357 nehod, na druhém místě v pořadí četnosti následuje jiná technická závada (např. otevření přední kapoty, upadnutí výfuku, najetí na roztrženou pneumatiku) – 239 nehod, následuje upadnutí, ztráta kola vozidla - 208 nehod, defekt pneumatiky způsobený průrazem nebo náhlým únikem vzduchu - 173 nehod (včetně uvedeného úmrtí). Závada provozní brzdy se podílela na zavinění 112 nehod.

Chodci zavinili celkem 1 911 nehod, z toho nejvíce nehod zavinili muži – 802 nehod, děti zavinily 681 nehod, ženy - 375 a zbytek připadá na skupiny chodců. Při těchto nehodách zahynulo 49 osob, tj. o 11 osob méně než v roce 2003. Nejtragičtější příčinou nehod chodců v roce 2004 bylo neopatrné nebo náhlé vstoupení do vozovky z chodníku nebo krajnice, při těchto nehodách zahynulo 17 chodců (o 6 méně než v roce 2003), a nesprávné zhodnocení dopravní situace mělo za následek smrt 8 chodců (o 6 méně než v roce 2003).

Dalším specifikem nehod zaviněných chodci je vysoký počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, vždy 215 chodců – viníků - bylo v době nehody pod vlivem alkoholu (tj. 11,3%, tedy téměř každý devátý chodec - viník nehody). Velmi tragické bylo pro chodce přecházení mimo přechod, kdy při 738 nehodách zahynulo 21 chodců.

Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci („nedání přednosti chodci“) přecházejícímu po vyznačeném přechodu zahynulo v roce 2004 celkem 20 chodců (o 1 osobu více než v roce 2003, ale také téměř třikrát více než v roce 2000, tedy poslední rok před stávající zákonnou úpravou), 210 chodců bylo těžce zraněno (+ 28 osob) a 677 bylo zraněno lehce (+ 85 osob). Nejhorší situace byla v letech 2002 a 2001, jak ukazuje následující tabulka.

2. Hlavní příčiny

Počty nehod a počty usmrcených osob podle sledovaných hlavních příčin nehod zaviněných řidiči motorových vozidel jsou v níže uvedené tabulce.

Bezmála sto patnáct tisíc nehod připadá na nesprávný způsob jízdy, který je tak stále nejčetnější hlavní příčinou nehod řidičů motorových vozidel, dalších téměř 18% nehod připadá na nedání přednosti v jízdě, necelých 17% nehod připadá na nepřiměřenou rychlost jízdy a 2,3% nehod zavinili řidiči z důvodu nesprávného předjíždění. Nejvíce usmrcených osob připadá na nehody zaviněné z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy - 461 osob, tj. téměř 42% z následků nehod zaviněných řidiči motorových vozidel.

Hlavní příčiny nehod zaviněných řidiči motorových vozidel

Oproti roku 2003 je počet nehod vyšší v kategorii nepřiměřená rychlost jízdy – o 2 391 nehod (o 8,7%) a nedání přednosti v jízdě - o 182 nehod (tj. o 0,6%). U nesprávného způsobu jízdy zaznamenáváme pokles počtu nehod o 2,2% a u nesprávného předjíždění o 1,7%.

Méně usmrcených registrujeme v kategorii nepřiměřená rychlost jízdy - o 35 osob (tj. o 7,1%) a v kategorii nesprávný způsob jízdy – o 67 osob (tj. o 15,1%). Naproti tomu více usmrcených zaznamenáváme v kategorii nedání přednosti v jízdě - o 30 osob (tj. o 18,6%). U hlavní příčiny nesprávné předjíždění zůstal počet usmrcených osob na úrovni roku 2003.

Nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel v roce 2004 bylo nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem a tyto dvě příčiny tak představují více jak 1/3 celkového počtu nehod řidičů motorových vozidel.

V porovnání s rokem 2003 zavinili řidiči motorových vozidel více nehod zejména z důvodu:

• nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky o 2 651 nehod
• nesprávného otáčení nebo couvání o 866 nehod
• vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu o 594 nehod.

Naproti tomu byl nižší počet nehod zaviněných především z důvodu:

• nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla o 2 860 nehod
• nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem o 901 nehod
• nezvládnutí řízení vozidla o 820 nehod.

Jak vyplývá z další tabulky, nejtragičtější příčinou nehod v hodnoceném období bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu (tj. zatáčka apod.), následují nehody zaviněné z důvodu nevěnování pozornosti řízení vozidla, vjetí do protisměru, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky atd. Na tyto čtyři příčiny tak připadá 499 usmrcených osob, tj. více jak 45% z celkového počtu usmrcených při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel.

Počet usmrcených osob byl v porovnání s rokem 2003 vyšší u nehod zaviněných zejména z důvodu:

• kolize s předjížděným vozidlem při předjíždění o 16 osob
• nedání přednosti upravené dopr. značkou " DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! o 13 osob
• nepřizpůsobení rychlosti hustotě provozu o 10 osob
• nesprávné otáčení nebo couvání o 7 osob.

Počet usmrcených osob byl nižší u nehod zaviněných především z důvodu:

• vjetí do protisměru o 37 osob
• nezvládnutí řízení vozidla o 20 osob
• nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky o 15 osob
• nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla o 13 osob.

3. Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu

Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 8 445 nehod (tj. 4,5% z celkového počtu), při kterých bylo 59 osob usmrceno a 3 674 zraněno. Oproti roku 2003 je počet nehod nižší o 631 (tj. o 7%), počet usmrcených je nižší o 52 osob (tj. o 46,8%) a počet zraněných je nižší o 912 osob. Vývoj těchto nehod a jejich následků je doposud příznivý, připadá na ně 4,9% z celkového počtu silničních obětí a to je jeden z nejnižších podílů v posledních letech.

Řidiči osobních automobilů zavinili 6 918 těchto nehod (-491), cyklisté 499 nehod (-125), řidiči nákladních automobilů 519 nehod (+71), chodci 215 nehod (-37), řidiči motocyklů 112 nehod
(-46), řidiči malých motocyklů 81 nehod (-15) a řidiči traktorů 52 nehod (+14).

4. Časové rozložení nehod

Oproti roku 2003 přibylo nehod jen ve čtvrtek (o 6,1%) a v neděli (o 2,0%). Nejvíce ubylo úterních nehod (o 2%).

V následující tabulce je uveden přehled počtu nehod, jejich následků v jednotlivých dnech týdne v roce 2004 a srovnání s rokem 2003.

Nejvíce obětí na lidských životech mají, i přes značné snížení, stále sobotní nehody, při kterých bylo usmrceno 198 osob a stejný počet připadá i na páteční nehody. Velmi vysoký počet usmrcených zaznamenáváme i u pondělních nehod (196 usmrcených). Nejméně usmrcených (145 osob) bylo při úterních nehodách. Pouze pondělní a úterní nehody si vyžádaly ve srovnání s rokem 2003 více usmrcených, zvýšení představuje 14%, resp. 9%. Největší relativní pokles zaznamenáváme u sobotních a nedělních nehod - o 29,8%, resp. o 12,9%.

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u nedělních nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 9 (tj. o 1,5 procentního bodu méně, než v roce 2003). Vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme rovněž u sobotních nehod (8,8). Nejnižší hodnota připadá na středeční nehody (4,9).

Nejvíce nehod v  roce 2004 bylo v říjnu (17 664 nehod) a v listopadu (17 553 nehod) a pouze v těchto měsících byla v roce 2004 překonána sedmnáctitisícová hranice. V dalších 5 měsících počet nehod překročil šestnáctitisícovou hranici. Nejméně nehod bylo Policii ČR nahlášeno v dubnu (15 246). Celkem v pěti měsících byl počet nehod vyšší než v loňském období a největší rozdíl registrujeme v březnu a v listopadu - o 1 930, resp. o 1 925 nehod více. A naopak největší pokles počtu nehod zaznamenáváme v prosinci a v září – o 2 747, resp. o 955 nehod méně.

Nejvíce obětí na životech bylo při říjnových nehodách – 143 usmrcených osob. Hranice 100 usmrcených byla překročena ještě v červnu, v červenci, v srpnu, v září a v prosinci. Nejméně usmrcených bylo v únoru a v lednu – 56, resp. 61 osob. V  prosinci při nehodách zahynulo 123 lidí a to je osmý nejnižší počet za posledních 15 let. Nejhorší byl prosinec v roce 1994, kdy zahynulo 177 osob a naopak nejméně usmrcených bylo v prosinci roku 2001, kdy zahynulo 88 osob.

Počet usmrcených byl v porovnání se stejným obdobím loňského roku nižší ve všech měsících, s výjimkou srpna, října a prosince, kdy počet usmrcených byl vyšší o 8, resp. o 18 osob, resp. o 26 osob (v prosinci). Nejvyšší pokles zaznamenáváme v červenci a v lednu (o 56, resp. o 42 osob).

V přiloženém grafu „Porovnání vývoje počtu usmrcených osob oproti mezním hodnotám“ je znázorněn aktuální počet usmrcených osob v jednotlivých měsících letošního roku ve vztahu k minimálním a maximálním hodnotám v období 1990 až 2003. Z grafu mimo jiné vyplývá, že lednový, únorový, červencový, zářijový, ale i listopadový počet usmrcených patří k nejnižším za posledních 15 let. Naproti tomu říjnovýpočet se dostal do horní poloviny vymezené nejnižší a nejvyšší hodnotou počtu usmrcených v měsíci říjnu v uplynulých 14 letech.

Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u srpnových a říjnových nehod (8,3 resp. 8,1). Vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u prosincových nehod (7,6). Nejnižší hodnota připadá na lednové a únorové nehody (shodně 3,6) a poměrně nízkou hodnotu má tento ukazatel i u listopadových nehod (5,2 usmrcených osob). V roce 2004 připadalo na 1 000 nehod 6,18 usmrcených osob oproti 6,74 v roce 2003.

Nejhorším dnem roku 2004 v počtu dopravních nehod bylo pondělí 23. února s 1 370 nahlášenými nehodami. Hranice 1 000 nehod byla překročena ještě v pondělí 9. února, kdy bylo registrováno 1 177 nehod a v pátek 17. prosince, kdy bylo nahlášeno 1 026 nehod. Naopak nejméně nehod bylo zaregistrováno v neděli 1. února – 223 nehod. V průměru na jeden den hodnoceného období připadalo 537 nehod, tedy téměř stejně jako v roce 2003.

Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byl čtvrtek 23. prosince, kdy při nehodách zahynulo 16 lidí, dalšími velmi tragickými dny bylo pondělí 13. prosince se čtrnácti obětmi a sobota 28. srpna, kdy při nehodách zahynulo 12 lidí. 10 osob shodně zahynulo při nehodách v pondělí 19. července, v pátek 10. září, v pátek 8. října a v neděli 14. listopadu. Dalšími velmi tragickými dny je:

• středa 2. června, kdy zahynulo 9 lidí
• neděle 22. srpna, kdy zahynulo 9 lidí
• čtvrtek 7. října, kdy zahynulo 9 lidí

• pondělí 30. srpna, kdy zahynulo 9 lidí
• sobota 8. května, kdy zahynulo 8 lidí
• pátek 4. června, kdy zahynulo 8 lidí
• pondělí 28. června, kdy zahynulo 8 lidí
• sobota 26. června, kdy zahynulo 8 lidí
• úterý 10. srpna, kdy zahynulo 8 lidí
• pátek 1. října, kdy zahynulo 8 lidí
• čtvrtek 30. prosince, kdy zahynulo 8 lidí atd.

Dále 14krát má denní počet následků na životech hodnotu 7 usmrcených osob a 24 dnů šest úmrtí.

V průměru na jeden den hodnoceného období připadají 3,32 usmrcené osoby, tj. o 0,3 usmrcené osoby méně, než v roce 2003. V roce 2004 bylo jen 14 dnů, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život; a to pouze v období leden až duben, pak již nebyl ani jeden den, který by se obešel bez následků na životech.

5. Místa nehod

Z celkového počtu připadá na obce téměř 72% nehod, přes 36% usmrcených, 52% těžce zraněných, téměř 60% lehce zraněných osob a přes 60% odhadu hmotných škod.

V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod a jejich následků podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici. Index představuje porovnání s rokem 2003 (rok 2003= 100%).

Místa nehod

V obci je vyšší - odhad hmotných škod – o 76,8 mil. Kč. Počet nehod je nižší o 1 698, počet usmrcených je nižší o 48 osob, počet těžce zraněných je nižší o 79 osob a lehce zraněných o 552 osob.

Mimo obec je vyšší - počet nehod o 2 331 a odhad hmotných škod o 276 mil. Kč. Nižší je počet usmrcených - o 56 osob, počet těžce zraněných o 296 osob a počet lehce zraněných o 217 osob.

Na dálnici je vyšší - počet nehod o 733, počet usmrcených o 9 osob, počet lehce zraněných o 39 osob a odhad hmotných škod o 106 mil. Kč. Nižší je pouze počet těžce zraněných o 13 osob.

V následující tabulce je uveden vývoj počtu usmrcených osob při nehodách v obci a mimo obec za posledních 10 let.

Počet usmrcených osob v obci a mimo obec, vývoj za posledních 10 let

Počet usmrcených osob v obci v roce 2004 je v období posledních 10 let nejnižší. V tomto směru byl nejhorší rok 1995, kdy při nehodách v obci zahynulo 612 lidí. Počet usmrcených osob při nehodách mimo obec byl v roce 2004 čtvrtý nejnižší, když nejméně usmrcených bylo v roce 1998 (740 osob). Oproti roku 2003 bylo při nehodách v obci usmrceno o 48 lidí méně a při nehodách mimo obec o 56 lidí méně.

Při nehodách v obci jsou nejvíce postiženou kategorií chodci, kterých v roce 2004 zahynulo 153 (o 2 usmrcené chodce méně), z toho téměř polovina (49%) při nočních nehodách. Nejvíce usmrcených chodců při nočních nehodách v obci připadá na sledované komunikace ve vybraných městech a na silnice I. třídy ( 29, resp. 20 usmrcených chodců). Na místních komunikacích bylo usmrceno 11 chodců apod.

Při nehodách mimo obec bylo usmrceno 87 chodců (o 14 usmrcených chodců méně), z toho 69 chodců při nočních nehodách (tj. více jak 79%) - převážně na silnicích I. a II. třídy (36, resp. 18 usmrcených chodců).

Celkově připadá nejvíce obětí chodců na silnice I. třídy - 91 usmrcených chodců, z toho 64 v noci; na sledovaných komunikacích ve velkých městech bylo usmrceno 54 chodců, z toho 29 chodců v noční době; na silnicích II. třídy bylo 43 usmrcených chodců, z toho 27 osob v noci; na místních komunikacích zahynulo 23 chodců, z toho 10 v noční době atd.

Při nehodách končících srážkou s chodcem bylo v roce 2004 usmrceno celkem 240 chodců, z toho 147 (tj. 61,3%) při nočních nehodách.

Bezmála Ľ nehod v roce 2004 se stala na místních komunikacích (24,8%), na silnicích  I. třídy se stalo necelých 19% nehod apod. Počet nehod na dálnicích (5 002 nehod) tak představuje jen 2,5% z celkového počtu nehod v roce 2004. V porovnání s rokem 2003 bylo méně nehod pouze na vybrané komunikační síti velkých měst (pokles o 8,5%), na místních komunikacích (snížení o 0,1%) a na účelových komunikacích (snížení o 0,7%); na ostatních druzích komunikací zaznamenáváme zvýšení počtu nehod a největší relativní zvýšení bylo na dálnicích a na silnicích II. třídy – o 17,2%, resp. o 5,4%.

Nejvíce usmrcených bylo při nehodách zaviněných na silnicích I. , II. a III. třídy. Na nehody na silnicích I. třídy tak připadá více jak 38% z celkového počtu usmrcených osob. Naproti tomu 56 usmrcených osob na dálnici v roce 2004, představuje 4,6% z celkového počtu usmrcených. Oproti roku 2003 byl počet usmrcených vyšší pouze na vybrané komunikační síti velkých měst ( o 10%) a na dálnicích (o 19,1%). Největší relativní pokles byl na místních komunikacích a na silnicích III. třídy (o 21,3%, resp. o 19%).

6. Územní členění nehod

Porovnání počtu nehod a počtu usmrcených v jednotlivých teritoriích je v následující tabulce. (Index = ROK 2003 = 100%).

Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území jižní Moravy – 31 205 a nejméně pak na území jižních Čech – 15 275 nehod. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území jižní Moravy – 235 osob a nejméně na území hl.m. Prahy – 56 osob.

Nehody v jednotlivých teritoriích

V porovnání s rokem 2003 byl počet nehod nižší pouze na území hl. m. Prahy, a to o 5991 nehod. Největší absolutní zvýšení je na území jižní Moravy a východních Čech – o 1695, resp. o 1 643 nehod. Počet usmrcených byl celoplošně nižší. Největší absolutní pokles byl na území západních Čech – o 23 osob. Naproti tomu nejnižší pokles byl na území severní Moravy – o 2 osoby.

Z porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených osob připadajících na 1000 nehod vyplývá, že nejhorší hodnota tohoto ukazatele je na území jižních Čech a jižní Moravy, kde na 1000 nehod připadá 7,8, resp. 7,4 usmrcených osob atd. V tomto směru nejpříznivější situace je na území hl.m. Prahy, kde na 1000 nehod připadá jen 1,9 usmrcených osob.

Průměr ČR představuje 6,18 usmrcených na 1 000 nehod a tato hodnota je o 0,55 procentního bodu nižší, než v roce 2003. Za posledních 5 má tento ukazatel nejnižší hodnotu.

Z porovnání počtu nehod v roce 2004 s rokem předchozím vyplývá, že pouze ve 13 okresech byl počet nehod nižší, než v roce 2003. Nejvíce nehod bylo na území okresu Brno-město (8961 nehod ), Ostrava-město ( 6 197 nehod), Praha 4 (5 359 nehod), Praha 5 (5 177 nehod) atd. Nejmenší počet nehod byl na území okresu Jeseník, Rokycany a Rychnov nad Kněžnou (626, resp. 953, resp. 991 nehod).

K největšímu relativnímu zvýšení počtu nehod došlo na území okresu Vyškov (o 16,5% nehod více), Jeseník (o 15,9%), Strakonice (o 15,6%) a Uherské Hradiště (o 13,8%). K největšímu relativnímu snížení počtu nehod došlo na území okresu Plzeň město (o 9,3%), Teplice (o 5%), Hodonín (o 4,8%) a Kroměříž (o 4,5%).

Nejvíce usmrcených v roce 2004 bylo při nehodách na území okresu Ostrava - město (37 osob), dále Brno - venkov (31 osob), Praha - východ (30 osob), Frýdek-Místek (29 osob) a Brno - město (26 osob). Nejméně usmrcených – jen jedna osoba – bylo shodně na území okresů Praha 1, Praha 7, Praha 3 a Jeseník.

Největší absolutní nárůst počtu usmrcených osob (v porovnání s rokem 2003) zaznamenáváme na území okresů Ostrava – město (o 21 osob), Uherské Hradiště (o 12 osob), Praha východ (o 11 osob) a Most (o 9 osob). K největšímu absolutnímu poklesu počtu usmrcených osob došlo na území okresů Český Krumlov (o 21 osob), Žďár n. Sázavou (o 21 osob), Cheb (o 16 osob), Vsetín (o 15 osob) a Příbram (o 15 osob).

7. Souhrnné následky

Z celkového počtu 1 215 usmrcených osob při nehodách v silničním provozu bylo:

Z celkového počtu 1 215 usmrcených osob bylo 24 dětí (o 9 méně než v r. 2003). Z uvedeného počtu usmrcených dětí bylo 15 dětí jako spolujezdci v osobních automobilech (o 3 děti více), 9 dětí - chodců (o 8 dětí méně) a žádné dítě - cyklista.

Z celkového počtu 1 215 usmrcených osob bylo nejvíce usmrcených ve věkové kategorii 25 až 34 let - 263 osob, v kategorii nad 64 let registrujeme 195 usmrcených osob, v kategorii 35 až 44 let zaznamenáváme 185 usmrcených a ve věkové kategorii 45 až 54 let registrujeme 184 usmrcených osob. K absolutnímu nárůstu oproti loňskému roku došlo pouze v kategorii nad 64 let, kde zaznamenáváme zvýšení o 7 usmrcených osob (tj. o 3,7%).

V porovnání s rokem 2003 jsme zaznamenali pokles počtu usmrcených osob zejména v kategoriích:

• řidič osobního automobilu o 35 osob
• cyklista o 24 osob
• cestující v autobuse o 14 osob
• chodec o 13 osob
• spolujezdec v osobním automobilu o 10 osob
• spolujezdec na motocyklu o 4 osoby
• řidič mopedu o 4 osoby.

Pouze v kategorii řidič a spolujezdec nákladního automobilu zaznamenáváme zvýšení počtu usmrcených - o 11, resp. o 4 osoby.

Závěr

Vývoj následků nehod v silničním provozu v  roce 2004 můžeme hodnotit pozitivně a tento vývoj potvrzuje i relativně vysoký meziroční pokles počtu usmrcených osob (pokles o 104 usmrcených), který je od roku 1990 třetí největší (po roce 1998 – meziroční pokles o 207 osob a po roce 2001 – pokles o 117 osob). Meziroční pokles v roce 1998 byl ovlivněn především zavedením 50km rychlostního limitu pro jízdu v obci. Naproti tomu nejvyšší meziroční nárůst usmrcených zaznamenáváme v roce 1990 (o 259 osob).

Pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách pokračuje prakticky již od druhé poloviny roku 2003 zejména v důsledku zintenzivnění činnosti Policie ČR a širokému zapojení sdělovacích prostředků.

V porovnání se stejným obdobím loňského roku zaznamenáváme zvýšení počtu usmrcených pouze u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů, a to o 34 osob. Naproti tomu došlo ke snížení počtu usmrcených osob zejména u následujících kategorií viníků nehod:

• u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů (o 59 osob)
• u nehod zaviněných řidiči autobusů ( o 24 osob)
• u nehod zaviněných cyklisty ( o 22 osob)
• u nehod zaviněných řidiči motocyklů ( o 17 osob)
• u nehod zaviněných chodci ( o 11 osob)
• u nehod zaviněných řidiči malých motocyklů ( o 5 osob)
• u nehod zaviněných technickou závadou vozidla ( o 4 osoby)
• u nehod zaviněných traktoristy ( o 2 osoby).

Přesto ve statistice nehod, která je pro rok 2004 velmi příznivá, existují některé pravidelně sledované položky, kde zatím zaznamenáváme nepříznivý vývoj v podobě nárůstu počtu usmrcených osob.)

Nárůst počtu usmrcených se projevil především :

• u nehod zaviněných cizincem (o 37 osob)
• u nehod zaviněných nedáním přednosti v jízdě (o 30 osob)
• u nehod končících srážkou jedoucích vozidel (o 24 osob)
• u nehod, které se staly v pondělí (o 24 osob)
• u nehod v denní době, za dobré viditelnosti (o 15 osob)
• u nehod, které se staly na rozbředlém sněhu (o 13 osob)
• u nehod, které se staly v úterý (o 12 osob)
• u nehod na vybrané komunikační síti velkých měst (o 11 osob)
• u nehod na dálnicích (o 9 osob)
• u nehod, které se staly na „místním náledí“ (o 4 osoby)
• u nehod v noční době, za snížené viditelnosti (o 3 osoby).

Poznámka: Počty usmrcených a zraněných osob odpovídají stavu zjištěném do 24 hodin po nehodě.